Lidovecké Milostivé léto pomohlo tisícům lidí zbavit se dluhů a odrazit se tak od pomyslného dna

Ve dvou vlnách – na přelomu roku 2021/2022 a na podzim roku 2022 – mohli lidé v exekucích využít jedinečné akce. Stačilo oslovit exekutora a zaplatit jistinu bez toho, aniž by museli platit penále a příslušenství dluhu, která v mnohých případech šplhají do nesmyslných výšin, čímž se pro dlužníka stává závazek fakticky nesplatitelný. Autorem tohoto zákona byl lidovec Marek Výborný. Dopady zákona v praxi a fakt, že zákon pomohl nejen dlužníkům, ale i samotným věřitelům, vynesly Milostivé léto na druhé místo v soutěži Zákon roku. 

Jak se zákon tvořil? Jak probíhalo jeho přijetí? A jak chtějí lidovci pomáhat v oblasti exekucí dál? To vše shrnuje rozhovor s Markem Výborným.
 

Kdy se začala rodit myšlenka na vytvoření Milostivého léta?

Bylo to někdy v roce 2019, kdy se do Sněmovny dostala velká novela exekučního řádu a já jsem se svým týmem spolupracovníků a naší lidoveckou odbornou komisí vedl debatu nad polovinou problému. Tedy jak si nejprve (než budeme řešit a kultivovat exekuční prostředí do budoucna) poradit s pomyslnou koulí u nohy, kterou si vleče naše společnost z minulosti, a to zjevně z kombinace několika důvodů. Za prvé: stát selhal jako zákonodárce a umožnil velmi nekorektní praktiky na trhu zvláště nebankovních půjček před rokem 2016. Za druhé: řada věřitelů zcela rezignovala na vlastní odpovědnost při poskytování půjček. A za třetí: dlužníci se chovali tak, jako by dluhy byly něčím, co patří k životu a na co není třeba se ohlížet. 
Prostě těch více jak 7 milionů exekucí v naší zemi mi přišlo absolutně děsivé. A my stáli před otázkou, zda vůbec, a případně jak, je toto řešitelné.
A tak padla myšlenka inspirovaná Biblí, mimořádný nástroj v podobě Milostivého léta…   

Jaké byly úplně první parametry Milostivého léta?

Od počátku stejné, tedy zachování principu, že dluhy se mají platit. Tedy že dlužnou jistinu musí dlužník, který chce svůj problém řešit, zaplatit do poslední koruny. Pak může dostat onen benefit v podobě odpuštění narostlého příslušenství.

Jaké parametry Milostivého léta byly nakonec prosazeny v parlamentu?

Původně jsme zvažovali využít Milostivé léto na všechny exekuce. Nicméně jsme narazili na ústavní bariéru, že v případě soukromoprávních věřitelů bychom vstupovali do soukromých vztahů, občanského práva, legitimního očekávání atd. Pochopil jsem, že první krok bude lépe omezit na stát, který může náklady s tím spojené nést. Jemu se to totiž vrátí pozitivně zpět. Lidé se vrátí do standartních vztahů, budou platit daně a odvody. Pozitivně se to tedy propíše do stability veřejných rozpočtů.
Nakonec se ale zcela svobodně a spontánně zapojili do akce Milostivého léta i některé soukromé subjekty, tedy banky a úvěrové společnosti, které v době, kdy Milostivé léto běželo, nabídly svým klientům podobnou možnost. 

Komu bylo Milostivé léto určeno?

Všem lidem – tedy fyzickým osobám, jejichž exekuce se týkaly vymáhání dluhů vůči veřejnoprávní instituci případně společnosti se státním, krajským či městským podílem. Typicky např. dopravní podniky, ale také knihovny, nemocnice, zdravotní pojišťovny apod. 

Jak se zákon prosazoval z pozice opozičního poslance?

Toto bylo názornou ukázkou, jak je důležité komunikovat v rámci Sněmovny napříč politickým spektrem. Jako předseda podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí jsem se o to vždy snažil a myslím, že u tohoto tématu se to dařilo a daří. I dnešní opozice – tehdy vládnoucí hnutí – přicházelo s některými rozumnými návrhy a my jsme se vždy dokázali domluvit na vzájemné podpoře.

Kolika lidem Milostivé léto pomohlo?

To číslo neznáme a přesně ho znát nebudeme nikdy. Ale v prvním kole to bylo číslo přes 60 tisíc dlužníků. Uvidíme kolik se jich zapojilo v kole druhém. Samozřejmě jsme s Milostivým létem spadli do složité ekonomické i společenské situace. Ta nám nepomáhala. Nicméně každý příběh je unikátní a je úžasné, když se takto podaří oddlužit např. maminku, která zůstala sama s dětmi, nebo seniora, který byl přesvědčen, že se z dluhů už nikdy nedostane. Přišla mi řada krásných mailů a poděkování. Mám radost za ty lidi samotné.

Do projektu se zapojila i řada neziskových organizací. V čem pomáhaly?

Hrály klíčovou roli. Od počátku jsme ty parametry konzultovali i s nimi. Ať již s Člověkem v tísni, Charitou či Institutem pro prevenci předlužení. Oni jsou ti, kteří se v terénu setkávají s lidmi a snaží se jim pomoci. Oni v rámci občanského a dluhového poradenství pomáhali dostat informace mezi ty, kterým jsme mohli pomoci, oni jim pomáhali s administrací, komunikací s exekutorem. A některé organizace dokonce vyhlásily veřejné sbírky a peníze potom po přísném posouzení rozdělovaly mezi ty, kteří by na splacení jistiny neměli. Člověk v tísni takto rozdal desítky milionů a tím se podařilo smazat příslušenství v řádu stovek milionů korun a stovky rodin dostat z dluhové pasti. Musím všem moc poděkovat a vyjádřit velký respekt.  

Plánuje se další pomoc pro dlužníky ze strany státu?

Určitě ano. Finalizujeme s Ministerstvem spravedlnosti novelu insolvenčního zákona. To je totiž ta ideální cesta. Nezůstávat pod tíhou exekucí, ale vyhlásit osobní bankrot a jít do tříletého oddlužení. To nebude žádný šlágr, ale ten benefit v podobě úplně čistého stolu bez dluhů a exekucí se dostaví. Nebude to „zadarmo“. Člověk práceschopný bude muset pracovat atd. Ale myslím, že to stojí za to.
A ještě jeden duh splatíme. V roce 2023 nás čeká „Milostivé léto“ u finančních a správních (nikoli soudních!) exekucí. Tedy ti, kteří dluží na daních či sociálním pojištění, nebo třeba na soudních poplatcích apod., tak získají možnost využít nabídky zbavení se dluhu za obdobných podmínek – tedy splacením celé jistiny bez penále a příslušenství. Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí vše chystají a já doufám, že to zvládneme v Poslanecké sněmovně projednat i schválit.  

Leave a Reply