Odstoupení Ruska od obilné dohody, která zajišťovala vývoz obilí z ukrajinských přístavů do třetích zemí námořní trasou, výrazně omezí celkové kapacity přepravy a zvýší tlak na silniční a železniční trasy přes evropské země. Unijní ministři zemědělství v pondělí 25. července v Bruselu řešili, jak zajistit jejich efektivní fungování. Zabývali setaké dopadovou studií Evropské komise k nařízení o pesticidech nebo novými genomickými technikami.
Za Českou republiku se poprvé zasedání Rady pro zemědělství a rybářství (AGRIFISH) zúčastnil v pozici ministra zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Spolu s dalšími unijními kolegy řešili především dopady odstoupení Ruska od tzv. obilné dohody a další postup Evropské unie.
„Opakovaně jsem řekl, že Rusko si pozastavením obilných dohod vzalo země třetího světa jako rukojmí. Jestliže někdo ostřeluje infrastrukturu přístavů, které slouží pro vývoz základních potravin pro miliony lidí, jde o zavrženíhodný zločin. Rusko se nás tímto snaží vydírat, Ukrajina ani Evropská unie se tím ale nesmí nechat zlomit. Dokázali jsme se zbavit závislosti na ruském plynu, stejně tak zvládneme zajistit i další obchod s obilím,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Za důležité však český ministr zemědělství považuje, aby tzv. trasy solidarity fungovaly efektivně a obiloviny skutečně putovaly přímo do evropských přístavů a následně do zemí severní Afriky a Blízkého východu, které jsou na ukrajinských dodávkách závislé, případně do zemí, kam ukrajinská produkce směrovala již před invazí Ruska na Ukrajinu.
„Nemůžeme dopustit přehlcení evropského trhu obilovinami ze třetích zemí, mohlo by to mít na evropské zemědělce likvidační dopad. Nástrojů, jak ohlídat, aby se obilí z vlaků nebo kamionů dostalo do cílové adresy, máme několik. Ať už jde o zaplombování vagónů, hlídání polohy přes GPS lokátory nebo precizní evidenci na hranicích a následnou kontrolu množství zásilek v přístavech. Pokud se nepodaří obnovit námořní cesty, bude množství obilovin přepravovaných pozemní cestou narůstat, musíme proto zajistit i logistiku, posilovat přepravní kapacitu a průchodnost železničních i silničních tras,“ uvedl ministr Výborný.
Na dnešním jednání Rady AGRIFISH představila Evropská komise také dopadovou studii k nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Česká republika ji nicméně nepovažuje za dostatečnou, a to především proto, že v ní chybí vyčíslení dopadů nařízení na produkci, import a cenu potravin.
„Nepřijatelné je pro nás omezení produkce plodin, které mají sice omezený význam pro zabezpečení potravin a krmiv, ale na národní úrovni hrají zásadní roli. V našem případě jde například o chmel. Nařízení by mělo umožnit jednotlivým zemím, aby samy stanovily kroky, které povedou ke snížení spotřeby pesticidů. Česká republika je v tomto již nyní na špici Evropy. Efektivní cestou k dalšímu snižování spotřeby pesticidů může být například větší podpora integrované ochrany rostlin,“ řekl ministr Výborný.
Komise dnes ministrům zemědělství prezentovala také první návrh legislativy k novým genomickým technikám. Ty Česká republika jednoznačně podporuje, mj. byly genomické techniky i jedním z témat neformálního zasedání ministrů během loňského předsednictví ČR v Radě EU. Evropská komise plánuje pravidla pro využití genomických technik sjednotit v celé EU, představený návrh počítá s rozlišením genomických technik na dvě skupiny, které by zohledňovaly jejich rizikový potenciál.
„Nové nařízení by mělo pomoci nastavit pravidla, která nám umožní využívat nejnovější vědecké poznatky v praxi. Věda postupuje rychle dopředu a zemědělství ji musí umět využívat. Za zásadní považuji zachování vysokého standardu bezpečnosti potravin a transparentní informování celé veřejnosti. Jen tak dokážeme posunout evropské zemědělství, zachovat konkurenceschopnost vůči zbytku světa a současně rozptýlit možné obavy spotřebitelů z nových metod šlechtění rostlin,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Ten dnes v Bruselu bilaterálně jednal také s finskou ministryní zemědělství Sari Essayah. Jednání se tematicky zaměřilo na aktuální situaci na zemědělských trzích, lesnictví i na priority španělského předsednictví. Finsko patří k zemím s nejvyšší mírou zalesnění a lídrům jednání v oblasti lesnické legislativy. Evropská komise aktuálně připravuje legislativní návrh k monitoringu lesů. Ministr Výborný v této souvislosti zdůraznil potřebu získávat data o lesích kombinací dálkového průzkumu Země a pozemního šetření, včetně využití dat získaných v jednotlivých členských státech dosavadním monitoringem.
Na okraj zasedání Rady dnes také ministr Marek Výborný symbolicky převzal od Slovenska předsednictví Visegrádské skupiny. Tu česká republika povede do konce června 2024.
