Válka je vždy katastrofou pro lidstvo. Ta, která probíhá jen docela kousek od našich hranic, trvá už rok. Je to zcela bezprecedentní útok na suverénní stát. Nemyslel jsem si, že moje děti se jednoho rána probudí do války, která probíhá na území Evropy. A přesto se tak stalo. Mrzí mě, že za ten rok mnozí otupěli a dnes utrpení ukrajinského národa zlehčují, ba dokonce jej vyvrací. Mrzí mě, že někteří vyměnili pomoc a solidaritu za sobectví a urážky. Ale zároveň také vím, že jsme stále ve většině národem, který umí pomáhat a který se dokáže postavit strachu a agresi. Přeji Ukrajině, aby ve svém zcela neuvěřitelném a hrdinném souboji obstála, aby se ubránila proti plánům vyšinutého agresora. Ukrajina nikoho nenapadla. Bojuje na svém území pro záchranu svého národa. A já si přeji jediné, aby nakonec dobro zvítězilo. Tak jako v pohádkách, které v bezpečí svých domovů u nás čteme dětem.
