Archiv autora: Marek

Ke kandidatuře na post předsedy KDU-ČSL přistupuji s pokorou a odpovědností

Ke kandidatuře na post předsedy KDU-ČSL přistupuji s pokorou a odpovědností

S pokorou, ale plným nasazením a  vědomím spoluodpovědností za KDU-ČSL nabízím své síly. Jsem připraven pokračovat v naší poctivé a slušné politice. Jsem připraven hájit hodnoty právního státu a budovat politickou kulturu. Politika je službou. Na základě podpory jak mé MO Heřmanův Městec, tak OV v Chrudimi a KV Pardubického kraje jsem připraven kandidovat na březnovém sjezdu v Brně na předsedu KDU-ČSL.

Je na co a na koho navazovat, bude odpovědností celého nového vedení dát straně novou dynamiku, přicházet s tématy, která budou prospěšná nejen pro nás, ale pro celou Českou republiku. Základní směřování musí vycházet z našeho křesťanskodemokratického hodnotového základu, prioritou by měla být rodina, skrze všechna svá poslání. A zároveň musíme hájit principy právního státu, zdravou hrdost na svoji vlast, která je ale součástí Evropy. Více informací naleznete v přiloženém textu. Budu rád za jakoukoli zpětnou vazbu.

Tisková zpráva ke stažení: Vzhůru do druhé lidovecké stovky

Lidovci výrazně přispěli k rozumně vyváženému řešení pro lidi v dluhových pastích

Lidovci výrazně přispěli k rozumně vyváženému řešení pro lidi v dluhových pastích

V pátek 26. října Sněmovna schválila 154 hlasy ve 3. čtení novelu insolvenčního zákona. Pro hlasovali poslanci napříč politickým spektrem kromě zdržujících se poslanců ODS. Zcela upřímně lze říci, že se jednalo o první významnou legislativní normu, kterou se tato Sněmovna zabývala a schválila. Mimochodem i to svědčí o poměrně tristní legislativní (ne)aktivitě vlády. Novela byla předložena ještě ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. Bohužel ale v podobě, která nutně potřebovala zásadní úpravy a to včetně základních parametrů. Jako předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení jsem měl od počátku jedinou ambici. Připravit novelu, která bude co nejvíce vyvážená. Nebude na straně jedné ani příliš prověřitelská, na druhé straně ani pouze a jedině nastavena ve prospěch dlužníků. Bylo jasné, že to je jediná cesta, jak pro ni získat podporu většiny zákonodárců. A to i s vědomím, že celá bitva nesmí mít vítěze ani poražené, že nám mnozí budou vytýkat nedostatečnou razanci. Paradoxně z jedné i z druhé strany.

Jsem přesvědčen, že výsledek je skutečně rozumným řešením. Zcela mění filosofii oddlužení, zodpovědní dlužníci, kteří budou mít zájem své dluhy řešit, budou mít šanci začít „nový“ život s čistým štítem. Budou muset 5 let žít s velkou skromností a odříkáním, nebude to tedy „zadarmo“. Budou muset „vynaložit veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat“, aby splatili co nejvíce svých dluhů. Ale budou mít šanci na nový restart, nebudou žít nadosmrti v šedé zóně. Logicky to pomůže i věřitelům, zvláště těm seriózním. Je potřeba připomenout, že není rovnítko mezi věřitelem a lichvářem. Ty největší lichvářské praktiky, hnusné zneužívání lidské hlouposti a naivity, kdy z pár korun dluhu vznikly desetitisíce i více, se významně podařilo omezit již novelou zákona o spotřebitelském úvěru v roce 2016. Zde s velkým respektem a poděkováním je nutno zmínit práci mého kolegy a bývalého poslance Jaroslava Klašky. Tedy i věřitelé mají naději, že se dočkají alespoň části svých pohledávek. A logicky to pomůže i státu. Lidé budou v ekonomickém systému, nikoli v šedé zóně. Budou tedy odvádět daně, pojistné atd. Nikdo nebude úplným vítězem, ale pomůže se všem a hlavně pohneme s obrovským sociálním, právním, ekonomickým, ale hlavně lidským problém dneška. Stačí si přečíst některé osobní příběhy.

Celé řešení má ještě jeden podstatný rozměr. A to nastavení systému osobního bankrotu tak, aby ho stát dokázal administrativně zvládnout. Klíčovou roli v něm budou hrát insolvenční správci a insolvenční soudci. Ve spolupráci právě se soudci jsem připravil více jak 20 pozměňovacích návrhů, které nakonec se souhlasem Ministerstva spravedlnosti skutečně prošly a měly by zajistit zjednodušení procesu tak, aby se nestalo, že budou dlužníci léta čekat, než se „na ně dostane“. Těch důležitých detailů a změn (např. důraz na prioritu platby výživného, jednodušší podmínky pro seniory a osoby s postižením atd.) je mnoho a přesahují možnosti tohoto textu. Pokud by o ně měl kdokoli zájem, odkazuji na finální znění novely nebo osobní kontakt se mnou.

Poděkování patří všem spolupracovníkům, odborné veřejnosti. Konferencí, kulatých stolů i osobních konzultací bylo skutečně mnoho. Je ale zřejmé, že výsledek by mohl přinést výraznou změnu. Jsem rád, že již v průběhu práce na novele jsem mohl základní parametry konzultovat i s naším senátorským klubem KDU-ČSL a jsme tak v této věci ve shodě. Bylo by nešťastné, pokud by se Senát rozhodl v novele provést zásahy do základních parametrů celého procesu. Lidovecká stopa v celém systému insolvencí je tedy zřejmá. A z toho mám radost.

Marek Výborný
poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení

100 let nadějí i zklamání, přesto hleďme do budoucna s optimismem

100 let nadějí i zklamání, přesto hleďme do budoucna s optimismem

Osmičkový rok je plný různých kulatých výročí. Máme za sebou připomínku jediného, které je z nich jednoznačně pozitivní, vznik samostatného československého státu. Je zřejmé, že nový stát vznikal v atmosféře velké naděje a očekávání. Pokud se podíváme dál – 1938, 1948, 1968 – vždy to již byly různé formy zklamání, zrady nebo vlastního selhání. Jako by se s námi tato historická zkušenost naší moderní historie stále nesla. Neumíme být zdravě hrdí na svůj stát, vlastenectví si pleteme s nacionalismem, který nás uzavírá světu kolem nás, vede nás k životu ve strachu z vnějšího ohrožení. Migrace budiž toho věrným příkladem. A přesto na začátku naší novodobé státnosti byla otevřenost k novému začátku, velký pocit zodpovědnosti za nový stát. Tuto zodpovědnost vnímaly jak „otcové zakladatelé“, ale i prvorepubliková veřejnost. Stačí se podívat do archivních dokumentů. Veřejná shromáždění, vystoupení orlů či sokolů, divadelních spolků, akce formujících se politických stran. Mimochodem jaksi samozřejmá veřejná angažovanost právě v politických stranách, tolik typická pro první republiku, je důkazem zájmu o veřejné dění. Budiž „živým“ důkazem včera vyznamenaný agrárnický premiér Antonín Švehla. I lidovci mají svého Jana Šrámka, Mořice Hrubana a další. Lidé vzali nový stát za svůj, vzali za svůj i pocit odpovědnosti za něj.

A jak se dnes chovají politické elity? Bohužel, chybí nám i ten zásadní konsensus na zájmech státu a jeho budoucnosti. Pokud bychom se napříč alespoň tou demokratickou částí politického spektra na tomto dokázali dohodnout, bude to zásadní vklad do dalších sta let našeho státu. Uzavírání se do sebe, ať již v podobě Czexitu nebo paralely Czech first, je cestou, kterou musíme odmítnout. Naše budoucnost je v sebevědomém otevřeném postoji v rámci euroatlantických struktur. To je naše naděje do budoucna.

Marek Výborný

Pozvání do panelové debaty na Summercampu Mladých lidovců

Pozvání do panelové debaty na Summercampu Mladých lidovců

Ve čtvrtek 28. června jsem nejprve dopoledne byl účasten jednání pléna Poslanecké sněmovny, absolvoval několik pracovních schůzek a následně po poledni byl hostem živého vysílání pořadu Rozstřel na TV iDnes. A přímo odtud jsem zamířil na Vysočinu, kde se na Medlově konal několikadenní sraz Mladých lidovců tradičně nazývaný Summercamp. Rád jsem přijal pozvání do panelové diskuse s náměstkem primátora města Brna Petrem Hladíkem o aktuálních politických tématech i budoucnosti KDU-ČSL.

Jsem rád za otevřenou a kritickou diskusi, protože jedině ta nás může pomoci posunout dál. Dotkli jsme se samozřejmě aktuálního tématu návrhu novely Listiny základních práv a svobod hájící manželství jako svazek muže a ženy. Ale i situace ve sněmovně, práce poslaneckého klubu, otevíraných témat a v neposlední řadě budoucnosti KDU-ČSL. Stojíme v jistém slova smyslu před nutným restartem, přiznáním si, kým jsme a kde jsme, před nutnou aktualizací vize, s kterou chceme dělat politiku.

Jistě nás čeká i částečná personální obměna. Máme nadějné tváře i mezi mladými, třeba na komunální úrovni. Je třeba jich využít. Buďme odvážní, hledejme nové formy stranického fungování … Čekají nás velké výzvy a je dobře, že máme zpětné zrcadlo i mezi mladými členy či sympatizanty.

Připomínka vypálení Ležáků a poprav na pardubickém Zámečku

Připomínka vypálení Ležáků a poprav na pardubickém Zámečku

S Jarmilou Doležalovou, jednou z přeživších z ležácké tragedieV neděli 24. června uplynulo 76 let od tragických událostí v Ležákách na Chrudimsku. Nacistické gestapo zde obklíčilo tuto malou kamenickou osadu a všech jejich bezmála 40 obyvatel pozatýkalo. Vesnice byla vypálena a srovnána se zemí, muži byli postříleni na popravišti gestapa na pardubickém zámečku, ženy a děti skončily v nacistických vyhlazovacích táborech. Přežila pouze dvě děvčata, sestry Šťulíkovy, které byly poslány do Německa na převýchovu. Právě s poslední žijící přeživší, Jarmilou Doležalovou, jsem se po roce setkal při pietním aktu v Ležákách. Mám k ní velký obdiv. Přes její vysoký věk stále jezdí do škol, vypráví dalším a dalším generacím tragický příběh své rodiny a uchovává tak historickou paměť.
Právě o to musíme stále naléhavěji pečovat. Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách 20. století. A navzdory této zkušenosti jako bychom zapomínali, že svoboda, mír a demokracie nejsou samozřejmostí. Tyto hodnoty je třeba chránit. A jak? Nezapomínat na ty, kteří za ně položili životy, udržovat historickou paměť včetně příběhů bezpráví a nepodléhat líbivým pohledům na svět, které zjednodušují svět do jeho rádoby jednoduché černobílé podoby.
S velkou úctou k obětem jsem se zúčastnil pietního aktu v Ležákách i v pondělí 25. června u památníku radisty skupiny Silver A Jiřího Potůčka v Polabinách a u památníků obětí Heydrichiády na Zámečku v Pardubicích. Čest jejich památce!

Lidovci dnes zachránili komunální politiku, některá data o majetku starostů nebo radních nebudou veřejná

Lidovci dnes zachránili komunální politiku, některá data o majetku starostů nebo radních nebudou veřejná

Poslanecká sněmovna dnes rozhodla, že údaje o movitém majetku komunálních politiků a jejich závazcích budou neveřejná. Lidovcům se tak podařilo prosadit změnu zákona o střetu zájmů, na které rok pracovali. U politiků v malých obcích, kteří za svou funkci nepobírají plat, budou veřejné jen údaje o nemovitostech a funkcích ve firmách.

Read More Read More

„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde